1. Jedna univerzální kvalifikace neexistuje
Při poptávce zdravotnického zajištění se často používá obecný výraz „zdravotník“. Ten ale sám o sobě neříká, jaké vzdělání daný člověk má ani jaké činnosti může vykonávat.
Jinou odbornou způsobilost má zdravotnický záchranář, jinou všeobecná sestra, lékař nebo absolvent kurzu první pomoci. U některých akcí může být proškolený poskytovatel první pomoci dostačující. U jiných dává smysl zdravotnický pracovník s profesionální klinickou praxí.
Rozhodující proto není název pozice, ale co má člověk na akci skutečně dělat.
2. Zdravotnický záchranář
Zdravotnický záchranář je nelékařský zdravotnický pracovník s odbornou způsobilostí podle zákona č. 96/2004 Sb. Jeho vzdělání a kompetence jsou zaměřeny mimo jiné na neodkladnou péči, monitoraci pacienta a práci v akutních stavech.
Pro řadu rizikovějších akcí je proto velmi vhodnou kvalifikací, zejména pokud lze očekávat úrazy, náhlé zhoršení zdravotního stavu nebo potřebu rychlého rozhodování o eskalaci na ZZS.
Samotný titul zdravotnického záchranáře však neznamená, že může mimo režim poskytovatele zdravotních služeb automaticky provádět všechny výkony, které by jinak dělal v nemocnici nebo ve výjezdové skupině. Vždy záleží na právním režimu konkrétní služby.
3. Všeobecná sestra
Všeobecná sestra je rovněž zdravotnický pracovník podle zákona č. 96/2004 Sb. Její odborná způsobilost je širší v ošetřovatelské péči a konkrétní praktická využitelnost na akci závisí na zkušenostech, specializaci a povaze zajištění.
Na konferenci, plese, kulturní akci nebo v prostředí s očekávanou potřebou základního ošetření může být velmi vhodnou součástí týmu. U vysoce úrazového prostředí může být naopak účelné poskládat tým tak, aby zahrnoval více typů zkušeností.
4. Lékař
Přítomnost lékaře není automaticky nutná na každé akci.
Dává smysl tam, kde rizikový profil, rozsah akce nebo odborný plán předpokládají potřebu lékařského rozhodování či vyšší úroveň péče. Na malé nízkorizikové akci by však automatické nasazení lékaře mohlo být zbytečné a neefektivní.
Správná otázka proto není „máte lékaře?“, ale spíše „je pro tuto akci lékař skutečně potřebný a co má být jeho rolí?“
5. Kurzy první pomoci a další kvalifikace
Existuje řada kurzů a kvalifikací zaměřených na první pomoc. Jejich obsah, délka i praktická náročnost se mohou výrazně lišit.
U nízkorizikové akce může proškolená osoba s odpovídajícím vybavením zajistit první pomoc. Ministerstvo zdravotnictví tuto možnost ve své odpovědi z roku 2025 výslovně připouští.
Naopak není správné předpokládat, že jakýkoliv kurz automaticky nahrazuje odbornou způsobilost zdravotnického pracovníka.
6. Pozor na zdravotníka zotavovacích akcí
Pojem „zdravotník zotavovacích akcí“ má v českém právu vlastní význam a vztahuje se zejména k režimu zotavovacích akcí pro děti podle zákona o ochraně veřejného zdraví.
To neznamená, že stejná kvalifikace je zákonnou podmínkou pro každou kulturní, sportovní nebo firemní akci.
Je proto důležité nezaměňovat kvalifikaci požadovanou pro konkrétní zvláštní režim s univerzální licencí na zdravotnický dozor.
7. Co má pořadatel ověřovat
Při výběru dodavatele doporučujeme ptát se na konkrétní složení směny:
- kdo na akci přijede,
- jakou má odbornou kvalifikaci,
- jakou má praxi,
- jaké vybavení bude mít k dispozici,
- kdo je vedoucím týmu,
- a jaký je plán při závažném stavu.
Obchodní označení „medical team“ nebo „zdravotnický dozor“ samo o sobě nic z toho nezaručuje.
8. Kvalifikace má odpovídat riziku
Pro malou konferenci může být vhodné jiné personální řešení než pro kontaktní sport, festival nebo akci u vody.
Proto rozsah zdravotního zajištění navrhujeme podle činností, které mají členové týmu reálně vykonávat, a podle předvídatelných rizik.
Pošlete nám parametry akce a navrhneme odpovídající složení týmu.
9. Zdroje a další čtení
- Zákon č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních.
- Zákon č. 95/2004 Sb., o odborné způsobilosti lékařů.
- Vyhláška č. 55/2011 Sb., o činnostech zdravotnických pracovníků.
- Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách.
- Kdo může zajišťovat první pomoc na akci?
Článek je obecné informační shrnutí. Konkrétní oprávnění k jednotlivým zdravotním výkonům závisí na odborné způsobilosti, právním režimu služby a dalších okolnostech.